The global water crisis is being exacerbated by climate change, even in the United States. Recycled water is a feasible alternative to alleviate the water shortage, but it is constrained by humans’ perceptions. The current study examines how residents’ water scarcity awareness and climate change belief influence their willingness to use recycled water directly and indirectly. Bayesian Mindsponge Framework (BMF) analytics was employed on a dataset of 1831 residents in Albuquerque, New Mexico, an arid inland region in the US. We (...) discovered that residents’ willingness to use direct recycled potable water is positively affected by their awareness of water scarcity, but only if they believe in the impacts of climate change on the water cycle. Meanwhile, the willingness to use indirect recycled potable water is influenced by water scarcity awareness, and the belief in climate change further enhances this effect. These findings implicate that fighting climate change denialism and informing the public of the water scarcity situation in the region can contribute to the effectiveness and sustainability of long-term water conservation and climate change alleviation efforts. (shrink)

"Time. Perception. Imagination. Phenomenological Studies on the Question of Time by Augustine, Kant and Husserl". (rus), SPb, 2013. Summary: The monograph is devoted to the key elements of the philosophy of time which determine the necessity of historicism in the analysis of subjectivity. The main idea which defined the composition and design of this work is to trace how the Kantian definition of time as the “form of inner sense” is revealed in Husserl’s phenomenology. The original intention was to understand (...) all three components of this definition. Firstly, what is the inner form, in terms of phenomenology, what are the principles of its constitution and how one can talk about the property of formation? Secondly, what is the meaning of the term "inner" in philosophy, where the division into internal and external has always been a formality, not affecting the essence of things? And finally, what sort of “sensibility” is assumed in transcendental science, bound to become the basis of understanding the history and culture. Presumably, these three Kantian concepts constituted the original plan to analyze the nature of cognitive capabilities of the subject, claiming the gnoseological stage on which the philosophy of time is unfolded. In other words, this work deals with the historical and philosophical analysis of the phenomenological principles by which the concept of time as developed in the twentieth century emerged in the framework of phenomenology. The analyze of the structure of the subject assumes that time, perception and imagination combine in a special type of inner synthesis, which may not be relevant to certain aspects of the method but maintain the basis for a kind of anthropology of time, in continuation of the traditional “inner” contemplation. I consider the inner structure of time with the account of philosophy of St. Augustine, who in many respects not only anticipated the conclusions of phenomenology, but also in his reflections encompassed deeper layers of inner experience. The first chapter is devoted to the doctrine of St. Augustine, in which the theory of time is analyzed in conjunction with the doctrine of “inner word”, specifics of memory representations and notion of inner sense. Additionally, I consider St. Augustine’s reflections about numbers that constitute the basis of aesthetic perception of music (De Musica). Thus, the philosophy of St. Augustine already covers the whole spectrum of anthropology of time, including the question of relation between time and eternity, which remains practically unexplored in phenomenology and serves as the proof of that in interactions between philosophy and theology the tradition remains important. The second chapter of this study is devoted to analysis of the transcendental aesthetic of Kant, which includes all the methodological possibilities of considering the category of time as a formal condition for any experience, consequentially serving as a foundation for further logical development by Husserl, which includes the critical disengagement of the founder of phenomenology from Kant's transcendentalism. Particular attention is paid to the origin of the concept of inner sense, as well as possible interpretations of the function of imagination, which as a transcendental ability remains the most interesting type of synthesis. Handwritten fragments of Kant’s works are also of interest to the character of the imagery as considered in detail by Husserl. Chapter three discusses the phenomenology of inner time consciousness, represented in those important aspects, without which it is impossible to speak about the internal structure of temporal experience - the subjectivity of time, retention, "living present", and the character of synthesis. Particular attention is paid to Husserl's polemics with those representatives of psychological branch in the studies of consciousness, whose ideas greatly influenced the very motivation for creating the method. Apart from the well-known criticism of Brentano, the third chapter highlights the rarely analyzed psychological ideas that motivated the choice of Husserl’s terminology - the "Präsenzzeit” by W. Stern, the "psychological analysis" by A. Meinong, and the “fusion” (Verschmelzung) by K. Stumpf. Chapter four deals with the need to analyze the specifics of image as an element of consciousness and imagery as such, which includes a system of objectified acts. Thus is revealed the very nature of synthetic connections in the acts of consciousness, as well as the presumably imaginative character of the constitution of temporal form. (shrink)

This essay fills in some historical, conceptual, and pedagogical gaps that appear in the most visible and recent professional efforts to “revive” Philosophy as a Way of Life (PWOL). I present “American Philosophy and Self-Culture” as an advanced undergraduate seminar that broadens who counts in and what counts as philosophy by immersing us in the lives, writings, and practices of seven representative U.S.-American philosophers of self-culture, community-building, and world-changing: Benjamin Franklin (1706–1790), Frederick Douglass (1818–1895), William Ellery Channing (1780–1842), Henry David (...) Thoreau (1817–1862), Margaret Fuller (1810-1850), Henry Bugbee (1915–1999), and Gloria Anzaldúa (1942–2004). Students enter the class with preconceptions about who philosophers are, what they do, how they write, and the languages in which they write. Students walk out with new senses of self, place, and language that emerge through new ways of seeing, doing, and writing philosophy. (shrink)

Discerning the decisionmaking of Kim Jong-Un and the North Korean regime on issues of peaceful engagement and warlike actions endures as a mighty challenge for U.S. intelligence analysts and policymakers. In this report, we seek to inform analysis of Democratic People’s Republic of Korea (DPRK) leadership decisionmaking. To do so, we use three discussion papers that were written to facilitate discussion of an interagency working group. The three papers are assembled here in a single report. The first discussion paper describes (...) decisionmaking among different authoritarian regimes, including North Korea, and the opening up of those economies to outside engagement. The second paper outlines two different scenarios that might occur when conventional deterrence on the Korean Peninsula breaks down and the resulting decisions that North Korea’s leadership could face. The third paper assesses DPRK decisionmaking about nuclear weapon use. The report concludes with some observations, drawn from the issues covered in these three discussion papers, about DPRK decisionmaking and stability on the Korean Peninsula. (shrink)

This essay suggests that the U.S.-American Pragmatist tradition could be fruitfully reconstructed by way of a dialogue with Latin American Liberation Philosophy. More specifically, I work to establish a common ground for future comparative work by: 1) gathering and interpreting Enrique Dussel’s scattered comments on Pragmatism, 2) showing how the concept of liberation already functions in John Dewey’s Pragmatism, and 3) suggesting reasons for further developing this inter-American philosophical dialogue and debate.

In abstract algebraic logic, many systems, such as those paraconsistent logics taking inspiration from da Costa's hierarchy, are not algebraizable by even the broadest standard methodologies, as that of Blok and Pigozzi. However, these logics can be semantically characterized by means of non-deterministic algebraic structures such as Nmatrices, RNmatrices and swap structures. These structures are based on multialgebras, which generalize algebras by allowing the result of an operation to assume a non-empty set of values. This leads to an interest in (...) exploring the foundations of multialgebras applied to the study of logic systems. -/- It is well known from universal algebra that, for every signature Sigma, there exist algebras over Sigma which are absolutely free, meaning that they do not satisfy any identities or, alternatively, satisfy the universal mapping property for the class of Sigma-algebras. Furthermore, once we fix a cardinality of the generating set, they are, up to isomorphisms, unique, and equal to algebras of terms (or propositional formulas, in the context of logic). Equivalently, the forgetful functor, from the category of Sigma-algebras to Set, has a left adjoint. This result does not extend to multialgebras. Not only multialgebras satisfying the universal mapping property do not exist, but the forgetful functor U, from the category of Sigma-multialgebras to Set, does not have a left adjoint. -/- In this paper we generalize, in a natural way, algebras of terms to multialgebras of terms, whose family of submultialgebras enjoys many properties of the former. One example is that, to every pair consisting of a function, from a submultialgebra of a multialgebra of terms to another multialgebra, and a collection of choices (which selects how a homomorphism approaches indeterminacies), there corresponds a unique homomorphism, what resembles the universal mapping property. Another example is that the multialgebras of terms are generated by a set that may be viewed as a strong basis, which we call the ground of the multialgebra. Submultialgebras of multialgebras of terms are what we call weakly free multialgebras. Finally, with these definitions at hand, we offer a simple proof that multialgebras with the universal mapping property for the class of all multialgebras do not exist and that U does not have a left adjoint. (shrink)

The paper compares Comenius’ usage of the terms unum, verum and bonum in his metaphysical writings both with the expression of the image of the Trinity in De civitate dei by Aurelius Augustinus and with the concept of existence as three basic movements in the philosophical work of Jan Patočka. The purpose of the text is to show, despite the differences in historical periods, language and life experience, the possible similarity or connection of the vision that Augustine, Comenius and Patočka (...) mediate in their works. (shrink)

This is a review of a volume comprising 18 of Eckart Förster’s most important essays, written between 1987 and 2022, all of which touch upon the theme of limits of cognition. Among the issues tackled are Kant’s Opus Postumum, Goethe’s project of a scientia intuitiva or science of the intuitive understanding, the significance of §§76–77 of the third Critique for post-Kantianism, the case for Hölderlin’s authorship of the Oldest System-Programme of German Idealism, and Hegel’s early ideas on logic and phenomenology. (...) My discussion of the volume focuses on three aspects. (i) I give a brief outline of its structure and goals; (ii) I investigate some of its highlights and central themes; and (iii) I place Förster’s picture of Kant and post-Kantianism within current scholarship and confront it with an alternative interpretive option: a reading of Kant as concerned with non-contrastive limits of cognition and intelligibility. (shrink)

RIGHT TO SILENCE-UK, U.S, FRANCE, and GERMANY SALLY RAMAGE (TRADE MARK REGISTERED) WIPO Orchid ID 0000-0002-8854-4293 Pages 2-30 Current Criminal Law, Volume 1, Issue 2, -/- Sally Ramage, BA (Hons), MBA, LLM, MPhil, MCIJ, MCMI, DA., ASLS, BAWP. Orchid ID 0000-0002-8854-4293 Publisher & Managing Editor Criminal Lawyer series [1980-2022](ISSN 2049-8047) Current Criminal Law series [2008-2022] (ISSN 1758-8405) and Criminal Law News series [2008-2022] (ISSN 1758-8421). Sweet & Maxwell (Thomson Reuters) (Licensed Annotator of UK Statutes) in annual law books Current Law (...) Statutes Annotated, (2006, 2009, 2010 editions) (sole and separate S&M contracts) for 7 UK Criminal Justice Statutes: UK Safeguarding Vulnerable Persons Act 2006; UK International Development Act 2006; UK Fraud Act 2006; UK Policing and Crime Act 2009, UK Local Democracy Act 2009; UK Bribery Act 2010; and UK Crime and Security Act 2010. TradeMark SALLY RAMAGE ® (2005-2025) in the UK, 2401827; WIPO TradeMark SALLY RAMAGE® 900614; USA TradeMark 3,440,910) (2008-2028). WARNING: The doing of an unauthorized act in relation to a copyright work may result in both a civil claim for damages and criminal prosecution. -/- ABSTRACT The privilege of the right to silence can be traced back to the 12th century, becoming more developed in later centuries. -/- Table of cases European Court of Human Rights Deweer v Belgium [1980], Eckle v Germany [1982], DN v The Netherlands [1975], Funke v France [1993] 16 EHRR 297, JP v Austria [1989], Kansal v UK [2003] Application No 21413/02 Khan v UK [2000] 31 EHRR 45, Saunders v UK [1997] 23 EHRR 313, Schenk v Switzerland [1991] 13 EHRR 242, and Tora Tolmos v Spain [1995] Table of Cases United Kingdom Brown v Procurator Fiscal, Dunfermline, [2000] , The Times, Feb 14, High Ct Scot.; HM Advocate v Friel [1978] SLT; Lambe v Munster [1882] 10 QBD 110.; Pearse v Pearse [1846] Eng Rep 950 (on truth); Re Pantmaenog Timber Co Ltd [2003] HL; R v Bryce [1992] 95 Cr App Rep 320; R v Canale [1990] 2 All ER 187; R v Fitzpatrick [1995] 4 SCR 154; R v Herbert [1990] 2 SCR 151; R V Hertfordshire County Council, ex parte Green Environmental Industries and another [2000] 1 All ER 773; R v Keenan [1989] Crim LR 720; R v Maguire [1990] Cr App Rep 115; R v Pound, Green and ors [2004]; R v Sang [1979] Crim LR 655; R v Saunders [1986] unreported; R v Seelig, R v Spens [1991] CA; R v Smith [1992] 95 Cr App. R. 191; R v Steen and ors [2003] unreported; R v Walsh [1981] CrimLR 822; R V Ward 96 Cr App R [1993]; R v Weekes [1993] Crim LR 211; R v White [1999] 2 SCR 417; R v Young [2003] unreported; Thompson Newspaper v Canada [1990] 1 SCR 425; Walsh Automation (Europe) Ltd v Bridgeman and ors [2002] EWHC 1344 QB France-Law France 1789 Declaration des driots de l‟homme et du citoyen 1808 Code d ‟instruction criminelle 1946 Constitution 1958 Code de procedure penale 2000 Penal Code Germany-Law Germany 1871 Criminal Code 1877 Criminal Procedure Code (St PO) 1877 Judicial Organisation Law 1949 Constitution 1975 Criminal Code 1998 Criminal Code Table of Cases Germany Germany BGH Admissibility of secret tape recordings judgement 14 June 1960, in BGHSt 14, 358 BGH Lie detector judgement 16 Feb 1954, in BGHSt 5, 332. BberfG Decision concerning the applicability of ne bis in idem 31 March 1987, in BberfGE 75,1; BGH Sweeping deception of suspect judgement 24 August 1988, in BGHSt 36, 328. BGH Judgement 24 August 1993, in BGHSt 39, 305 Table of Cases United States United States of America California v Byres [1971] 402 U.S. 424; Fisher v United States 475 U.S. 391 [1986]; Griffin v California [1965] 380 US 609 [; Hoffman v United States [1950] 341 U.S. 479; Supreme Court Baldwin v NY, 399 US 143 [1970]; Supreme Court Chavez v Martinez , U.S. 123 [2003]; Supreme Court Doyle v Ohio, 426 U.S. 610 [1976]; Supreme Court Escobedo v Illinois, 378 U.S. 478 [1964]; Supreme Court Giglio v US, 405 U.S. 150 [1972] Supreme Court Harris v NY, 401 U.S. 222 [1971]; Supreme Court Kirby v Illinois, 406 U.S. 682 [1972]; Supreme Court Miranda v Arizona, 384 U.S. 436 [1966]; Supreme Court Moore v Illinois, 408 U.S. 768 [1972]; Supreme Court Moran v Burbine, 475 U.S. [1986]; Supreme Court Orzoco v Texas, 324 U.S.24 [1969]; Supreme Court US v Hale [1975] 422 US 17; Supreme Court US v Leon, 468 U.S. 897 [1984]; Supreme Court US v Salerno, 481 U.S. 739 [1987]; Twining v New Jersey 211 US 78 113 -/- . (shrink)

Atwater v. Lago Vista is a stand-alone case in Fourth Amendment jurisprudence. Often basic Fourth Amendment jurisprudence builds off other case law. There is a clear buildup regarding the exclusionary rule from Weeks v. United States (1914) to Silverthorne Lumber Co. v. United States (1920) to the expansion of “the fruit of the poisonous tree” doctrine to Mapp v. Ohio (1961) incorporating U.S. Constitution the Fourth Amendment to the states. -/- Likewise, there are cases building up from the incorporation into (...) the states from United States v. Leon (1984) to Arizona v. Evans (1995), expanding Fourth Amendment case law and rights. The cavalcade of these cases somewhat plays a ballet of expanding and contracting the rights in certain circumstances. But the rights build off and limit each other in a cognizable method. -/- Atwater v. Lago Vista is not based on such a cavalcade of cases. It is a stand-alone case at best citing 1600s case law, norms, and rules from before the founding of the United States. Granted, the United States adopted much of the English jurisprudence in the founding of the United States. (shrink)

U članku se promatraju osnovne karakteristike razvojne dinamike hrvatskoga logičkoga nazivlja od izlazka Pacelove Logike za gimnazije, prve sustavne logike na hrvatskome jeziku, 1868. godine, pa sve do Petrovićeve Logike, također za srednja učilišta, iz 1964., koja je još uviek u uporabi. Nazivlje je u tu svrhu razvrstano u nekoliko tipičih skupina. Općenito, uočava se porast zastupljenosti latinizama (i grecizama) na štetu hrvatskih naziva. U analizi nazivlja autor se ograničuje na knjige namienjene nastavi logike bilo na srednjim učilištima, bilo na (...) sveučilištu, i to na nazivlje tradicionalne logike. Mjestimice su pridodane i napomene o nazivlju moderne (matematičke) logike. (shrink)

Studie se věnuje otázce po ontologickém statusu ideálního, potažmo fenomenálního prostoru v pojetí Gottfrieda Wilhelma Leibnize. Nejprve bude ujasněno, v jakém smyslu lze podle Leibnize za prostor v pravém slova smyslu považovat primárně pouze prostor ideální, sekundárně však rovněž prostor fenomenální. Posléze se vymezím zejména vůči takovým interpretacím leibnizovského ideálního prostoru, které v něm spatřují předzvěst prostoru kantovského. Leibnizův ideální, matematický prostor zde totiž bude přirovnán spíše k prostoru suárezovskému, případně hobbesovskému, nikoli však kantovskému.

In its recent opinion in Intel v. Sulyma, the U.S. Supreme Court clarified what qualifies as the “actual knowledge” required to trigger ERISA’s three-year statutory period. The Court’s opinion, however, left open whether establishing “actual knowledge” by a plaintiff in one case serves to time-bar otherwise timely suits that challenge subsequent breaches of the same character. This article argues that, under the continuing fiduciary duty analysis that the Court set forth in Tibble v. Edison, such suits should not be deemed (...) untimely. (shrink)

Příspěvek se věnuje problematice antického řeckého sportu, konkrétně významu sportovních zápolení a jejich výchovné a vzdělávací roli. Pozornost autor věnuje rozboru pozic filosofů Sókrata, Platóna a Aristotela. Po nastínění kontextu tématu představuje a interpretuje základní filosofické a náboženské premisy sportovního výkonu a jeho výchovné role. Řadí mezi ně úsilí o dosažení božské přízně, nesmrtelnosti, vyššího společenského postavení, ale i ideálů kalokagathia, areté a dalších ctností. Důležitý rozměr antického sportu spatřuje rovněž v jeho formativním potenciálu směřujícímu k přípravě na duševní život. (...) Hlavní část příspěvku se věnuje přístupu k pohybovým zápolením u filosofů Sókrata, Platóna a Aristotela, kteří svými úvahami k chápání výchovné role sportu podstatně přispěli. Následně se autor zaměřuje na identifikaci dobrého sportu podle zmíněných myslitelů a na zkoumání role sportu v kontextu dobrého života, který nahlíží v aristotelském rámci jako dosahování blaženosti. Cílem textu je identifikovat a vyzdvihnout výchovný smysl sportování, poukázat na jeho filosofické konotace a možnou roli sportu v otázce vedení dobrého života. ----------- This manuscript deals with the problematics of ancient Greek sport, specifically with the significance of sporting practices and their educational role. Attention is given to a detailed analysis of the positions of the philosophers Socrates, Plato, and Aristotle. After demonstrating the context, the author presents and interprets fundamental philosophical and religious premises of the athletic performance and its educational role. Among the identified features are the effort of acquiring divine favour, immortality, higher social status, but also the ideals of kalokagathia, areté, and other virtues. Important dimension of ancient Greek sport is also found in its formative potential which aims at the preparation for intellectual life. The main part of the article is focused on the approaches of the philosophers Socrates, Plato, and Aristotle towards the sporting practices. These thinkers made an important contribution to the understanding of the educational role of sport. Then, the author identifies a good sport according to these thinkers and examines the role of such sport in the context of a good life, which is considered in the Aristotelian perspective as achieving beatitude (eudaimonia). The aim of this article is to identify and highlight an educational purpose of sport, underlines its philosophical connotations, and demonstrate its possible role in the context of a good life. (shrink)

Tato studie se zabývá zobrazováním alchymie v malbách, knižních ilustracích i v architektuře v období raného novověku. Na jednotlivých příkladech obrazů či ilustrací prezentuje různé aspekty alchymistova života i jeho práce. Nezabývá se symbolickou alchymickou ikonografií, ale zaměří se především na zobrazování prostředí a vybavení alchymických dílen i osobností samotných alchymistů. Soustředí se zejména na vyobrazení zařízení alchymických laboratorií, s nimiž se lze setkat jak u renesančních malířů, tak v ilustracích alchymických rukopisů a poměrně ojediněle i v české architektuře. Poskytuje (...) také pohled na vyobrazení vzniklá v souvislosti s literární kritikou alchymie. Alchymisté byli zejména v dílech předních evropských humanistů často záměrně zesměšňováni, kritizováni a označováni za blázny a zloděje. V závěru se zabývá vybranými příklady ze žánrového umění, kde byli rovněž alchymisté zobrazováni často satiricky, ale i s určitou úctou, jako vzdělaní učenci. Výtvarné umění raného novověku nám představuje různé aspekty života alchymistů a je v dnešní době jednou z možností, jak se přiblížit porozumění jejich vědeckým aktivitám. Jak však studie ukazuje, k těmto obrazovým materiálům je třeba přistupovat kriticky. (shrink)

Studie věnuje pozornost problematice demokratizace vědy, v jejímž rámci zaujímá klíčové postavení otázka, v jaké míře a zda vůbec má mít široká veřejnost možnost zasahovat do vědní a výzkumné politiky a participovat na rozhodování v odborných záležitostech. První část studie je věnována představení dvou radikálně odlišných a vzájemně protichůdných pohledů na tuto problematiku, které byly rozpracovány v rámci poválečné filosofie vědy v dílech Michaela Polanyiho a Paula Feyerabenda a v různých podobách spolu soupeří dodnes. Tyto dva pohledy, jež nás staví (...) před volbu mezi odborností na úkor demokracie a demokracií na úkor odbornosti, jsou následně podrobeny kritickému zhodnocení a v opozici k nim je představen alternativní pohled rozvíjený v rámci vědních studií Harrym Collinsem a Robertem Evansem, jenž překračuje nutnost této volby a na základě sociologických výzkumů fenoménu odbornosti nabízí způsob, jak lze odbornost a demokratické hodnoty sloučit dohromady. (shrink)

Text se zaměřuje na přijetí a vnímání darwinismu v českých zemích v 19. století, kdy bylo šíření a interpretace Darwinova učení paradoxně spjato s dvěma profesory estetiky z Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, Josefem Durdíkem a Otakarem Hostinským. Ačkoliv poněkud zjednodušovali teorii přírodního výběru, Darwinovu teorii chápali jako příchod nového paradigmatu. Tento text představuje a srovnává interpretaci darwinismu u obou estetiků, zejména jejich stanoviska k teorii přírodního výběru, možnostem aplikace této teorie v estetice a teorii umění, a také jejich vztah k (...) Darwinově výkladu estetických jevů v přírodě. Jako dodatek následuje krátké vyzdvižení Darwinova učení v textech dalších českých estetiků. (shrink)

Platónovy pokusy o určení dobra lze nalézt v celém jeho díle. Zahrnují jak relativně „univoční“ koncepci dobra ve smyslu sókratovského intelektualismu, tak pluralističtější koncepci obsaženou v politickém projektu Zákonů. Podle vývojové interpretace Platónových dialogů to naznačuje posun v autorově myšlení způsobený poznáním obtížnosti problému. Byl to přitom údajně teprve Aristotelés, kdo vyřešil Platónův problém dobra pomocí pojmu analogie. Proti této interpretaci článek zdůrazňuje, že aristotelské pojetí analogie je hluboce zakořeněno v Platónově vlastním potýkání se s rozdílem mezi morálním a politickým (...) dobrem. Byla to především Platónovo pochopení specifické hodnoty politické plurality, které stojí v základě akademického rozlišení mezi analogia a pros hen. (shrink)

The first beginnings of modern logic in Croatia are recognizable as early as in the middle of the 19th century in Vatroslav Bertić. At the turn of the 20th century, Albin Nagy, who was teaching in Italy, made contributions to algebraic logic and to the philosophy of logic. At that time, a distinctive author Mate Meršić stood out, also working on algebraic logic. In the Croatian academic philosophy, until the publication of Gajo Petrović's textbook (1964) and the contributions by Heda (...) Festini, a critical or indifferent attitude toward modern logic prevailed. The first comprehensive modern logic textbook in Croatian was written by mathematician Vladimir Devidé (1964), known, for example, for his axiomatizations of natural numbers and classical propositional logic. In the Croatian philosophy of the 1980s and 1990s, influential logicians are Goran Švob and mathematician Zvonimir Šikić. At the turn of the 21st century, logical investigations are being intensified and extended to various branches of the contemporary logic. (shrink)

The text is translated from the book W.V.O.Quine: Theories and Things. Second printing, 1982. pp. 1-24.

Článek ukazuje pohled na utváření novověké koncepce pokroku v dílech Bernarda Le Boviera de Fontenelle. Idea pokroku byla poprvé přesně zformulována právě ve Fontenellových pracích. Podnětem pro Fontenellovy úvahy byla intelektuální debata querelle des anciens et des modernes. Tato diskuze měla rozhodnout o nadřazenosti novověku nad antikou nebo naopak. Fontenelle se debaty účastnil a závěry, k nimž došel, dovršily jeho teorii pokroku, jíž se věnoval nejen téměř ve všech pracích, ale též ve chvalořečích.

The U.S. Supreme Court's majority opinion in Vacco v. Quill assumes that the principle of double effect explains the permissibility of hastening death in the context of ordinary palliative care and in extraordinary cases in which painkilling drugs have failed to relieve especially intractable suffering and terminal sedation has been adopted as a last resort. The traditional doctrine of double effect, understood as providing a prohibition on instrumental harming as opposed to incidental harming or harming asa side effect, must be (...) distinguished from other ways in which the claim that a result is notintended might be offered as part of ajustification for it. Although double effectmight appropriately be invoked as a constrainton ordinary palliative care, it is not clearthat it can be coherently extended to justifysuch practices as terminal sedation. A betterapproach would reconsider double effect'straditional prohibition on hastening death as ameans to relieve suffering in the context ofacute palliative care. (shrink)

Článek se věnuje srovnání podoby a vývoje sporu o vivisekce v Anglii a českých zemích, s důrazem na propojení protivivisekčního a ženského hnutí. První část textu na pozadí rozvoje medicíny popisuje okolnosti vzniku sporu a cestu, která vedla k přijetí první legislativy regulující experimenty se zvířaty. Druhá část představuje postoj F. P. Cobbeové, která je nejvýraznější ženskou postavu v tomto sporu. Třetí část mapuje situaci v českých zemích a nabízí důvody, které vysvětlují, proč se u nás v dané době organizované (...) protivivisekční hnutí nezformovalo. Autorka tvrdí, že klíčovou roli sehrálo pozitivní vnímání vědců, které pramenilo z jejich zapojení do procesu národního obrození. V poslední části textu jsou pak představeny názory na vivisekci dvou postav českého ženského hnutí na počátku 20. století, P. Moudré a E. Vozábové. Autorka ukazuje, že v dané době argumenty, které líčily experiment v medicíně jako nepotřebnou a neužitečnou metodu bádání, již nemohly být přesvědčivé. (shrink)

The United Kingdom's Parliamentary Bill 'Fraud Trials (Without a Jury) 2007', failed. Nevertheless, fraud trials without a jury do take place and there is much evidence to support this. Today the UK still does not support fraud trials without a jury, even though fraud in the UK today is the highest amount of fraud globally. The longer version of this paper is submitted here since it has become urgent that UK fraud trials be examined as a matter of urgency. On (...) page 87 of this complete paper (cut down for The Criminal Lawyer in 2008) a U.S study of 46 corporate fraud trials revealed that the defendants were CEOs, President, Chairman, Senior Vice Presidents, Chief Financial Officers, but only one entity reach trial stage. After the ce Arthur Anderson LLP v. United States, 544 U.S. 696 (2005), and the Lehman Brothers SEC case and the SEC v. Bank of America Corp., 653 F. Supp. 2d 507 (S.D.N.Y. 2009, and the Report by the U.S. Financial Crisis Inquiry on the 2008 financial crash, a global financial disaster was predicted and George Osborne, UK Chancellor pleaded for leniency for HSBC Bank frauds, threatening a global meltdown. The U.S. judiciary increased its volume of Deferred Prosecution Agreements and the UK followed suit. So, in year 2022, there is global financial meltdown and the UK has the highest rate of fraud in the world with few successful convictions. This paper is very relevant today as we must stop using deferred prosecution agreements and seek more convictions and harsh jail sentences for those financial fraudsters who have created this meltdown. -/- *When this paper was written, UK fraud was estimated at £40 million and some experts suspected twice that amount. Today UK fraud is in the billions of pounds annually. (shrink)

Edmund Husserl obdržel v roce 1927 nabídku od Jamese Louise Garvina, britského editora Encyclopædia Britannica, ať napíše pro novou, tehdy čtrnáctou edici článek „Fenomenologie“. Garvin stanovil rozsah článku na 4000 slov a termín vydání na září roku 1929. Husserl pracoval na článku v časovém rozmezí mezi zářím a prosincem roku 1927, během kterého vyhotovil celkem čtyři verze. Husserl požádal o spolupráci na prvních třech verzích svého žáka Martina Heideggera, který toho času zastával profesorský stolec na univerzitě v Marburku. Heidegger strávil (...) v říjnu 1927 u Husserla několik dní, během kterých intenzivně pracovali na řečeném článku. Nicméně jejich spolupráce vedla ke vzájemnému profesnímu odcizení, protože práce na formulování článku dala vytanout nepřekonatelným obsahovým diferencím mezi oběma filosofy. Na základě Heideggerových nepřijatelných návrhů a připomínek Husserl nakonec sepsal finální, čtvrtou verzi článku již sám. Tuto poslední verzi čítající 7000 slov pak Husserl předal oxfordskému učenci Christopheru V. Salmonovi, který ji měl zkrátit a přeložit do angličtiny. Salmon sice v únoru roku 1928 opravdu dodal do redakce EB text čítající 3844 slov bez bibliografie, ovšem nejednalo se vpravdě o překlad, nýbrž dost svévolnou parafrázi. Tato podoba Husserlova článku se pak objevovala ve čtrnácté edici EB, jež se vydávala až do roku 1974, jen do roku 1956, kdy byla nahrazena článkem napsaným Johnem N. Findlayem. Původní podoba Husserlova článku byla poprvé zveřejněna až roku 1962 v rámci jeho sebraných spisů známých pod označením Husserliana, podle jejichž IX. svazku jsme vyhotovili předložený překlad z německého jazyka. Podle této edice rovněž uvádíme paginaci, která je uvedena v hranatých závorkách, přičemž stránkový přechod indikuje v textu umístěná značka |.U příležitosti 80. výročí Husserlova skonu, který připadl na rok 2018, bylo naším záměrem připomenout přínos a odkaz tohoto našeho krajana tím, že napravíme absenci překladu jeho patrně nejvíce instruktivního, přehledného a programového textu, který byť ve zkomolené podobě anglického „překladu“, po dlouhou dobu seznamoval učenou veřejnost s tím, co je to fenomenologie. (shrink)

V rámci filosofie věd panuje široká shoda na tom, že druhá polovina 20. století složila „labutí píseň" pozitivismu. Milton Friedman a Paul Samuelson, dva klíčoví autoři k metodologii ekonomie v daném časovém období, přitom tento vývoj ve filosofii vědy prý nikdy nereflektovali. Pozitivistická východiska - v prvé řadě v podobě redukcioni- stického přístupu - jsou tudíž stále přítomna ve vlivných teoretických konceptech rozvinutých ekonomy hlavního proudu. Značný počet autorů však v současnosti sdílí náhled, že tyto koncepty v nezanedbatelné míře přispěly (...) k vývoji, jenž ústil ve finanční krizi, vrcholící v letech 2008 a 2009. Předkládaný článek se proto táže, zda to byla právě krize - v níž mnozí spatřují empirické zamítnutí řady pozitivistických konceptů - která napsala „labutí píseň" pozitivismu v ekonomii hlavního proudu. (shrink)

Are rights to privacy consistent with sexual equality? In a brief, but influential, article Catherine MacKinnon trenchantly laid out feminist criticisms of the right to privacy. In “Privacy v. Equality: Beyond Roe v. Wade” she linked familiar objections to the right to privacy and connected them to the fate of abortion rights in the U.S.A. (MacKinnon, 1983, 93-102). For many feminists, the Supreme Court’s decision in Roe v. Wade (1973) had suggested that, notwithstanding a dubious past, legal rights to privacy (...) might serve feminist objectives, and prove consistent with sexual equality. By arguing that Roe’s privacy justification of abortion rights was directly responsible for the weakness and vulnerability of abortion rights in America, MacKinnon took aim at feminist hopes for the right to privacy at their strongest point. Maintaining that Roe’s privacy justification of abortion is intimately, and not contingently, related to the Supreme Court’s subsequent decision in Harris v. McRae, (1980) MacKinnon concluded that privacy rights cannot be reconciled with the freedom and equality of women, and so can have no place in a democracy.1 In Harris, the Supreme Court held that the State need not provide Medicaid coverage for abortions that are necessary to preserve the health, but not the life, of a pregnant woman, effectively depriving poor women of almost all state aid for abortions.2 Moreover, the Court’s subsequent decision in Bowers v . Hardwick (1986) appeared to confirm the truth of MacKinnon’s observation – though this case concerned gay rights, rather than abortion rights, and occurred several years after MacKinnon’s condemnation of Harris. -/- This paper examines MacKinnon’s claims about the relationship of rights to privacy and equality in light of the reasoning in Harris and Bowers. When we contrast the Majority and Minority decisions in these cases, it shows, we can distinguish interpretations of the right to privacy that are consistent with sexual equality from those that are not. This is not simply because the two differ in their consequences – though they do - but because the former, unlike the latter, rely on empirical and normative assumptions that would justify sexual inequality whatever right they were used to interpret. So while I agree with MacKinnon that the Majority’s interpretation of the right to privacy in Harris is inconsistent with the equality of men and women, I show that there is no inherent inconsistency in valuing both privacy and equality, and no reason why we must chose to protect the one, rather than the other. Indeed, an examination of MacKinnon’s article, I suggest, can help us to see why rights to privacy can be part of a scheme of democratic rights, and how we might go about democratising the right to privacy in future. To avoid confusion I should emphasise that my arguments are of a philosophical, not a legal, nature. Thus, I will be ignoring the specifically legal and constitutional aspects of MacKinnon’s article, and of the Supreme Court decisions, in order to bring their philosophical significance into focus. -/- . (shrink)

Text představuje aktivní role-playing jako výzkumnou experimentální metodu v sociálních vědách. Zasazuje role-playing do rámce simulačních výzkumných metod, rozkrývá jeho epistemo- logii a dosavadní metodologická uchopení zejména v sociální psychologii. Hlavní linií textu je obhajoba epistemologických kvalit metody a experimentu v sociálních vědách obecně. Inspiračním zdrojem je zde na jedné straně Latourova kvalitativní sociologie asociací, tázající se po původu sociality a problematizující samotný před- mět sociálních věd, tj. sociálno. A na druhé straně přístupy naturalizující sociálně- vědné výzkumy propojením s kognitivní (...) vědou. V tomto ohledu je naším klíčovým předpokladem pro smysluplné uchopení sociální reality v její simulované podobě shodnost kognitivních mechanismů skutečného i simulovaného jednání. V pojetí textu jsou oba zdroje spojeny jejich akcentem na tematizaci sociálna jako inter-psychologického fenoménu mezi tradiční mikro a makro úrovní. Analogií s Petriho miskou text promýšlí posunutí původní metody situační sociální psycho- logie směrem k využití konstruovaných diegetických liminálních situací jako svého druhu laboratoří sociálna. (shrink)

Gender-based forms of administrative violence, such as reproductive violence, are the result of systems designed to enact population-level harms through the production and forcible imposition of colonial systems of gender. Settler statecraft has long relied on the strategic promotion of sexual and reproductive violence. Patterns of reproductive violence adapt and change to align with the enduring goals and evolving needs of settler colonial occupation, dispossession, and containment. The U.S. Supreme Court’s recent decision to end the constitutional right to abortion in (...) Dobbs v Jackson is but one instance of this larger pattern. We analyze reproductive and obstetric violence and the structural trauma they produce through the lenses of i) historical continuity and ii) the global architectures of neoliberal settler capitalism in order to connect reproductive rights rollbacks in the U.S. with the expansion of reproductive violence across a world connected by colonial globalization. (shrink)

Abstract: In Vacco v. Quill, 521 U.S. 793 (1997), the Supreme Court for the first time in American case law explicitly applied the principle of double effect to reject an equal protection claim to physician-assisted suicide. Double effect, traced historically to Thomas Aquinas, proposes that under certain circumstances it is permissible unintentionally to cause foreseen evil effects that would not be permissible to cause intentionally. The court rejected the constitutional claim on the basis of a distinction marked out by the (...) principle, i.e., between directly intending the death of a terminally ill patient as opposed to merely foreseeing that death as a consequence of medical treatment. The Court held that the distinction comports with fundamental legal principles of causation and intent. Id. at 802. -/- Critics allege that the principle itself is intrinsically flawed and that, in any event, its employment in Vacco is without legal precedent. I argue in response to contemporary objections that double effect is a valid principle of ethical reflection (Part II); claims to the contrary notwithstanding, double effect analysis is a pervasive, albeit generally unacknowledged principle employed regularly in American case law (Part III); and drawing on the preceding two sections, Vacco's application of the principle of double effect is appropriate (Part IV). -/- My conclusion is that [o]peration of some form of the principle, by whatever name, is inevitable. In an imperfect world where duties and interests collide, the possibility of choices of action foreseen to have both good and evil consequences cannot be avoided. In rare circumstances, ethics and the law require that a person refrain from acting altogether. More often, however, they provide that a determination of whether an actor may pursue a good effect although knowing it will or may unintentionally cause an harmful effect requires a more complex analysis - a double effect analysis. -/- Keywords: Equal protection, double effect, intention, physician-assisted suicide, Constitutional Law, Bioethics. (shrink)

Přehledová studie sleduje a analyzuje proměny pojmu sociální inovace. Na základě silné společenské poptávky se z původně dílčí, teoreticky nediskutované a nefixované kategorie stává kategorie obecná. Pokrývá širokou oblast nemateriálních inovací a zároveň se profiluje jako aktivita normativní a intencionální, zaměřená na obecně uznávané sociální cíle. Co do ideově-hodnotových orientací současných koncepcí sociálních inovací studie identifikuje kromě mainstreamu, který zůstává u otevřených hodnotových charakteristik, ještě směr emancipačně-mobilizační a sociálně-tržně odpovědný. V epistemologické rovině se teoretici sociálních inovací hlásí především k praktickému (...) experimentování, pragmatismu, teorii komplexnosti a principům transdisciplinarity. (shrink)

● Un emplazamiento cualquiera (v. gr. sol en Tauro; Marte en Capricornio; Mercurio en la tercera casa) es necesariamente común a decenas de miles de personas. Saturno hospedado en la novena casa, por ejemplo, no se comportará de la misma manera o no producirá los mismos efectos en las veinte o cien cartas en que allí lo encontremos, sino en concordancia con el resto de la composición astrográfica (como hospedarnos en el mismo hotel en diferentes épocas o diferentes personas haber (...) contraído la misma enfermedad; nuestra estadía será diferente cada vez, según la época, y no todos los enfermos presentarán los mismos síntomas, según su metabolismo; por no mencionar que cada astrografía, como cada código o secuencia genética, es irrepetible). Ciertamente, “ningún planeta puede, por sí solo, producir lo que solamente la acción mancomunada o conjunta de todos puede” (BUSTAMANTE, 2023, revista SPICA, págs. 93-111). He aquí la naturaleza o condición sinérgica del ejercicio interpretativo (i.e., el todo es poco más que la suma de todas sus partes). ● El componente fundamental de la expresión matemática del ejercicio interpretativo lo constituye la triangulación astrológica, denominación funcional de lo que conocemos como síntesis (WEISS, 1946; LEO, 1983; HAND, 1981). ● Con el fin de demostrar su utilidad, así como la conveniencia de su expresión matemática, hemos escogido dos individuos (JEFFREY DAHMER, STEVEN SPIELBERG) cuyas astrografías no explican, según la comunidad, sus vidas. El resto de las astrografías corresponden a las de los asesinos en serie JOHN WAYNE GACY, DAVID CARPENTER y TED BUNDY. ● A través de notaciones algebraicas, explicamos la síntesis y los valores funcionales que la componen. ● Tomamos la luna y Neptuno como planetas relevantes a propósito del diagnóstico o el estudio de asuntos endocrinos o neurohormonales y a Marte, Plutón y Saturno como planetas relevantes a los fines de inferir violencia o comportamiento siniestro, según el caso, y las cuadraturas u oposiciones —y conjunciones— entre Venus y la luna, la luna y Neptuno o entre el sol o Venus y Neptuno o Urano como indicadores de desórdenes neurohormonales y/o de desviación sexual (definición APA) . ● Consideramos las cuadraturas u oposiciones —y conjunciones— entre: Mercurio o la luna y Saturno, o entre Marte o la luna y Saturno, Urano, Neptuno y/o Plutón como poderosos indicios de violencia o de desequilibrio, según el caso. ● También hemos considerado a Sagitario como un signo tan expansivo y abundante como su regente, Júpiter, según la mejor de sus caracterizaciones (o excepcionalmente raudo y salvaje, según otras), y a la quinta región de un mapa natal como una estrechamente relacionada con la fortuna en sentido amplio (material e inmaterial). ● Debido a que defendemos la idea según la cual los orbes deben predicarse del planeta (tamaño, velocidad), no del aspecto, a los gigantes gaseosos (Júpiter, Saturno, Urano y Neptuno) y al sol les hemos concedido hasta 10º de orbe (o 12º, en el caso de la influencia amplia ). ● Entendemos las relaciones aspectuales como relaciones angulares sostenidas entre dos o más cuerpos celestes emplazados en signos con al menos una propiedad en común (según nuestra teoría molecular de la eclíptica, compatible con la teoría óptica de los aspectos de la tradición helenística). (shrink)

U izdanju Instituta za filozofiju i društvenu teoriju Univerziteta u Beogradu i Akademske knjige Novi Sad, biblioteka MINIMA je 2020. godine objavila knjigu naziva Od obrazovanja do neobrazovanja: tri teorije Vilhelma Fon Humbolta, Teodor V. Adorna i Konrada Paula Lismana. Teorije su preveli, priredili i uvodnu studiju napisali Igor Cvejić i Predrag Krstić, a recenzije su uradili Milica Sekulić, Olga Nikolić i Đurđa Trajković. Knjiga ima 150 stranica i sastavljena je od predgovora, tri prevoda, a na kraju knjige, pobrojana su (...) izdanja biblioteke MINIMA. Predgovor naslovljen Deklinacija obrazovanja: priča o sumraku jednog idola? nas uvodi u ove prije svega njemačke priče, te objašnjava težinu prevoda i nosioca ovih priča, riječi Bildung. Na početku saznajemo da se prvobitno značenje Bilda (tj. slike duha koju treba unijeti u sebe po uzoru na Isusov lik), koje potiče iz trinaestog vijeka, despiritualizovalo krajem …. (shrink)

Cílem článku je podat kritický rozbor predikcí týkajících se budoucnosti sociálních věd, jak je formuluje Ladislav Kvasz pod záštitou svého projektu „formální epistemologie". Modelem dynamiky vztahů mezi obory na vědeckém poli nabízí Kvasz v otázce střídání paradigmat alternativu ke Kuhnově teorii vědeckých revolucí. Text zkoumá, na jakých základech je mechanismus změn u Kvasze vystavěn a co z toho plyne pro relevanci předpovědí z tohoto modelu vyvozených - především těch o sociálních vědách. K tomu slouží souběžné představení historické metody Michela Foucaulta, (...) který zdůrazňuje potřebu vyvarovat se zavádění falešných kontinuit ve zkoumání trajektorií vědeckých oborů, u kterých dochází ke zlomům v jejich epistemické struktuře. Zvláštní zřetel je kladen na souvislost predikcí s možnostmi odlišit epistemologicky a sociologicky uchopitelné prvky spojené s chodem vědy. Jako klíčový moment se tedy ukáže možnost práce se sociálně vědními obory pomocí jemných nástrojů, které Kvasz vyvinul na vědách exaktních. (shrink)

Disertační práce se zabývá problematikou připisování myšlení jiným entitám, a to pomocí imitační hry navržené v roce 1950 britským filosofem Alanem Turingem. Jeho kritérium, známé v dějinách filosofie jako Turingův test, je podrobeno detailní analýze. Práce popisuje nejen původní námitky samotného Turinga, ale především pozdější diskuse v druhé polovině 20. století. Největší pozornost je věnována těmto kritikám: Lucasova matematická námitka využívající Gödelovu větu o neúplnosti, Searlův argument čínského pokoje konstatující nedostatečnost syntaxe pro sémantiku, Blockův návrh na použití brutální síly pro (...) řešení imitační hry, Frenchova teorie subkognitivních informací a Michieho skepticismus ohledně možnosti umělého vědomí. Závěr práce zachycuje současný stav recepce Turingova testu a představuje pokusy o jeho praktickou realizaci, například v každoroční soutěži o Loebnerovu cenu. Autor práce zastává názor, že ani po více než šedesáti letech od uveřejnění Turingova paradigmatického eseje stále neexistují žádné vážné důvody pro zamítnutí jeho tvrzení. Tradiční komputační funkcionalismus možná není ideální teorií vysvětlující činnost myslí a jako slibnější se může jevit vývoj v neurálních vědách, ale Turingův test je přesto užitečným a snad i jediným nástrojem pro detekci inteligence u lidmi vytvořených strojů. (shrink)

Tato studie se zabývá dvěma spřízněnými jevy odehrávajícími se ve vědeckém prostředí. Jedná se o fenomén frustrace ve vědecké praxi a s ním spojenou touhu po rozpoznání vlastního výzkumu vědeckou komunitou a následně o otázku uznání od akademického společenství. Zmíněné fenomény jsou přitom úzce propojeny s ústředním tématem filosofie a sociologie vědy: kdo rozhoduje, co bude předmětem vědeckého bádání? Předkládaná studie nejprve představuje Mertonův mýtus o okamžitém rozpoznání vědeckého objevu a následně prostřednictvím exkurzu do oblasti ekonomie a na příkladech z (...) vědecké praxe poukazuje na jeho neplatnost. V závěru textu jsou společně s jejich dekonstrukcí navrhnuta možná řešení popsaných problémů. Text je také kritickým návratem ke dvěma studiím Josepha Agassiho, žáka Karla R. Poppera a tvrdošíjného zastánce kritického racionalismu, neboť právě Agassi ve svých dílech rozebírá dopady vědeckého vyloučení a neochoty naslouchat. (shrink)

Cílem článku je ukázat, že německá raná romantika, která položila filosofické základy romantického hnutí, nebere příklon k subjektivitě prožívání jako odklon od poznání, nýbrž jako jiný způsob poznání. Romantická niternost nachází svůj protějšek ve zkušenosti světa, jemuž umění dokáže propůjčit hlubší význam než racionální filosofie a věda. Tento nový pohled na poznání je romantiky použit jak na výklad přírody, tak duchovní lidské skutečnosti. Článek upozorňuje na to, že vedle dědictví spinozismu měla romantická epistemologie důležitý zdroj v některých úvahách Kantovy Kritiky (...) soudnosti. Tato vazba je sledována zvláště na příkladu filosofie umění F. W. J. Schellinga. Argumentace článku je rozvinuta v kritické konfrontaci se subjektivistickou interpretací romantiky H.-G. Gadamera, čímž se ozřejmuje její širší epistemologický dosah i aktuálnost. Návaznost německých romantiků na Kantovu Kritiku soudnosti se spíše než tendencí k subjektivizaci estetiky projevovala ve snaze o estetizaci poznání. (shrink)

Zájem současné sociologie a dalších společenských věd o výzkumy spokojenosti a štěstí zatemňuje skutečnost, že původně právě sociologie chtěla „štěstí" poskytovat a nahrazovat tak náboženské přístupy ke světu. Tento implicitně nábo- ženský charakter je patrný i v rané české sociologii v dílech prvních propagátorů sociologie, jako byl především Emanuel Makovička, a později u některých následovníků a epigonů T. G. Masaryka, v meziválečném období zejména u Ladislava Kunteho, R. I. Malého, Alexandra Sommera-Batěka, Jindřicha Fleischnera a Jana Duška. Z hlediska vývoje české (...) sociologie šlo o zcela okrajové postavy, ačkoli mnohé z nich vynikly v jiných oblastech, jako celek jsou nicméně vyjádřením jednoho z aspektů dobových teoretických úvah o společnosti, jejím uspořádání a vývoji, na který by nemělo být zapomínáno. Zatímco T. G. Masaryka a pozdější akademické sociology „omezoval" vědecký charakter jejich práce, a i pokud směřovali k sociálnímu reformismu, oddělovali jej od teoretické sociologie, „sociologie vedoucí ke štěstí" nalezla plné uplatnění ve vizích a ambiciózních projek- tech těchto amatérských takésociologů - třebaže skončily faktickými nezdary nebo ani nedošly praktického naplnění, ostatně stejně jako v případě jejich pravzoru, Comtova pozitivistického apoštolátu. (shrink)

Stať se snaží analyzovat myšlenky málo známého rukopisu Sigmunda Freuda z roku 1895, v němž usiloval o nalezení biologických základů lidské psychiky. Tato práce je pozoruhodná ze dvou důvodů. Jednak představuje úvahy, které se výrazně od- lišují od toho, co je pro Freuda v oblasti psychologie tak typické. Freud se zde, až na výjimky, nezabývá psychoanalýzou či studiemi o hysterii, nýbrž popisuje, co by mohlo být základem těchto psychologických jevů na neurofyziologické úrovni. Druhým pozoruhodným faktem je, že tento manuskript byl (...) pozapome- nut až do poloviny 20. století, kdy byl vytištěn pod názvem Projekt vědecké psychologie. A jak je známo, neurofyziologická studia lidské mysli spojená s analýzou kognitivních funkcí se v ri- gorózní podobě objevují až na počátku 60. let. Stať se proto pokouší ukázat základní principy Projektu a naznačit, v čem byl Freud inspirativním průkopníkem moderních neurofyziologických přístupů k lidské mysli. (shrink)

Studie recenzuje díla: Sam HARRIS, The Moral Landscape a Patricia Smith CHURCHLAND, Braintrust. Cílem recenzní stati je vyzdvihnout hlubokou shodu v naturalistickém pojetí etiky u obou autorů a upozornit na některé nedostatky jejich argumentace.

RESUMO A inseminação artificial (IA) é a biotecnologia mais empregada com vantagens superiores em relação a utilização da monta natural, cuja eficácia se dá na larga escala de reprodução entre os bovinos. Associando essa biotécnica com hormônios pode-se estabelecer manipulações do sistema reprodutivo da fêmea, levando a manejos de inúmeras cabeças de gado para inseminar a um tempo fixo. Portanto, foram realizados 5 protocolos de IATF, tendo 2 categorias de animais: nulíparas e multíparas. No protocolo 1 foram submetidas 81 multíparas, (...) resultando em 47 animais prenhes; No protocolo 2 foram protocoladas 103 animais multíparas, no qual resultou em 51 prenhes; já o protocolo 5 foram submetidas 77 animais multíparas, no qual resultou em 36 animais prenhes. Cada serviço realizado foi matematicamente calculado, sendo o ponto de partida o escore corporal, bem estar animal e a técnica bem exercida. Desta forma obteve bons resultados na (IATF) , no qual destaca-se o percentual : o protocolo 1 obteve 58,02%, o protocolo 2 obteve 49,51% na taxa de prenhez, No protocolo 3 obteve 55,67% na taxa de prenhez, o protocolo 4 obteve 53,33% de prenhes, já o protocolo 5 resultou em 46,75% de prenhez. O uso das biotecnologias da reprodução, realizadas em bovinos de corte, obteve resultado dentro do descrito pela literatura consultada. A boa taxa de prenhes apresentada na IATF deveu-se ao bom controle hormonal do ciclo estral e da qualidade do sêmen utilizado. A taxa de prenhez dos animais que foram submetidos à monta natural foi baixa pelo fato de que os reprodutores não conseguiram cobrir todas as fêmeas. ABSTRACT The artificial insemination (AI) is the most used biotechnology with superior advantages in relation to the use of natural mounting, whose effectiveness is given in the large scale of reproduction among cattle. Associating this biotechnique with hormones it is possible to establish manipulations of the reproductive system of the female, leading to managements of numerous heads of cattle to inseminate at a fixed time. Therefore, 5 IATF protocols were performed, having 2 categories of animals: nulliparous and multiparous. In protocol 1, 81 multiparous animals were submitted, resulting in 47 pregnant animals; in protocol 2, 103 multiparous animals were submitted, resulting in 51 pregnancies; and in protocol 5, 77 multiparous animals were submitted, resulting in 36 pregnant animals. Each service performed was mathematically calculated, with the starting point being the body score, animal welfare and the well exercised technique. Thus obtained good results in the (IATF), which highlights the percentage: protocol 1 obtained 58.02%, protocol 2 obtained 49.51% in pregnancy rate, in protocol 3 obtained 55.67% in pregnancy rate, protocol 4 obtained 53.33% pregnant, and protocol 5 resulted in 46.75% pregnant. The use of the reproduction biotechnologies, performed in beef cattle, obtained results within the described by the consulted literature. The good pregnancy rate presented in the IATF was due to the good hormonal control of the estrous cycle and the quality of the semen used. The pregnancy rate of animals that were subjected to natural mating was low due to the fact that the sires could not cover all the females. Keywords: Hormones. Cattle Pregnancy Rate. Artificial Insemination in Cattle. Hormones in Cattle Reproduction. -/- REFERÊNCIAS BIBLIOGRÁFICAS AMBRÓSIO, P. H. et al. Ressincronização da ovulação em programas de IATF: novas estratégias. 2018. BARUSELLI, P. S.; GIMENES, L. U.; SALES, J. N. de S. Fisiologia reprodutiva de fêmeas taurinas e zebuínas. Revista Brasileira de Reprodução Animal, v. 31, n. 2, p. 205-211, 2007. BARUSELLI, P. S. et al. Evolução e perspectivas da inseminação artificial em bovinos. Revista Brasileira de Reprodução Animal, v. 43, n. 2, p. 308-314, 2019. BÓ, G. A. et al. Alternative programs for synchronizing and resynchronizing ovulation in beef cattle. Theriogenology, v. 86, n. 1, p. 388-396, 2016. BOTTINO, M. P. et al. Effects of eCG and FSH in timed artificial insemination treatment regimens on estrous expression and pregnancy rates in primiparous and multiparous Bos indicus cows. Animal Reproduction Science, v. 228, p. 106751, 2021. DA SILVA, Emanuel Isaque Cordeiro. Técnica da Inseminação Artificial em Bovinos: Manejo Passo a Passo. 2020. DA SILVA, Emanuel Isaque Cordeiro. Reprodução Animal: Inseminação Artificial. 2020. DA SILVA, Emanuel Isaque Cordeiro. Fisiologia da Reprodução Animal: Ovulação, Controle e Sincronização do Cio. 2020. DA SILVA, Emanuel Isaque Cordeiro. Fisiologia da Reprodução de Bovinos Leiteiros: Aspectos Básicos e Clínicos. Emanuel Isaque Cordeiro da Silva, 2022. KRAUS, Beth M.; PARENTE, Eric J.; TULLENERS, Eric P. Laryngoplasty with ventriculectomy or ventriculocordectomy in 104 draft horses (1992–2000). Veterinary Surgery, v. 32, n. 6, p. 530-538, 2003. MONGELLI, Melissa Sanches; TAVARES, Izabel Cristina; FERRANTE, Marcos. Evolução e premissas dos protocolos hormonais de inseminação artificial em tempo fixo na pecuária. Ciência Animal, v. 31, n. 1, p. 119-133, 2021. VILELA, G. C. Protocolos de IATF em novilhas precoce e super precoce. 2021. (shrink)

Lawyers and judges cannot adequately address the nature of text, meaning, or interpretation without reference to the insights provided by linguists and philosophers of language. Exploring some of those insights, this article focuses upon what linguists and philosophers of language call “pragmatics.” Pragmatics examines the relations between words and users rather than the relations of words to words (syntax) or the relations of words to the world (semantics). In other words, pragmatics studies how language users actually use and interpret words (...) and other signs in communication. -/- Pragmatics recognizes that speaker meaning can differ from (and even contradict) linguistic meaning, including the literal meaning of text. In its proper context, for example, “Bob is indeed a good lawyer” can ironically mean just the opposite. Pragmatics also recognizes that relevant text is not a thing-in-itself that is simply given. Good lawyers look at such things as purpose and cohesion when determining relevant text. They do not simply take their opponent’s (or even their client’s) assertions of relevance. -/- Pragmatics also provides lawyers with a number of specific concepts and tools which are helpful in determining speaker meaning. For user convenience, this article attempts to set out in one place a number of such concepts and tools. These include: (1) types of cohesion that help determine relevant text, (2) types of context that help determine meaning, (3) pragmatic principles of construction such as principles of relevance and politeness, and (4) important pragmatic notions or devices such as anaphora, cataphora, ellipsis, deixis, presupposition, unstated premises, entailment, and implementives. -/- Finally, as a recurring example (among others) of pragmatics in action, this article examines from multiple perspectives textual issues raised in King v. Burwell, 576 U.S. __ (2015). -/- Keywords: Pragmatics, Semiotics, Interpretation, Textualism, Plain Meaning, King v. Burwell, Affordable Care Act, Text, Meaning, Speaker Meaning, Implicature. (shrink)

Susanne K. Langer is best known as a philosopher of culture and student of Ernst Cassirer. In this chapter, however, I argue that this standard picture ignores her contributions to the development of analytic philosophy in the 1920s and 1930s. I reconstruct the reception of Langer’s first book *The Practice of Philosophy*—arguably the first sustained defense of analytic philosophy by an American philosopher—and describe how prominent European philosophers of science such as Moritz Schlick, Rudolf Carnap, and Herbert Feigl viewed her (...) as one of the most important allies in the United States. In the second half of this chapter, I turn to Langer’s best-selling *Philosophy in a New Key* and reconstruct her attempts to broaden the scope of the, by then, rapidly growing U.S. analytic movement. I argue that her book anticipated various developments in analytic philosophy but was largely ignored by her former colleagues. I end the chapter by offering some clues as to why New Key did not incite the same laudatory responses from analytic philosophers as her earlier work. (shrink)

Unjustifiable assumptions about sex and gender roles, the untamable potency of maleness, and gynophobic notions about women's bodies inform and influence a broad range of policy-making institutions in this society. In December 2004, the U.S. Court of Appeals for the Sixth Circuit continued this ignoble cultural pastime when they decided Everson v. Michigan Department of Corrections. In this decision, the Everson Court accepted the Michigan Department of Correction's claim that “the very manhood” of male prison guards both threatens the safety (...) of female inmates and violates the women's “special sense of privacy in their genitals” and declared that sex-specific employment policies for prison guards is not impermissibly discriminatory. I believe that the Court's decision relies on unacceptable stereotypes about sex, gender and sexuality and it significantly undermines Title VII's power to end discriminatory employment practices. (shrink)

Der endliche Mensch hat Probleme bei W a h r n e h m u n g oder V o r s t e l l u n g eines „unendlichen“ Raumes: als gleichzeitig oder als nacheinander. Die Vorstellung eines solchen Raumes führt für Paul Sturm zu einem Widerspruch. Dabei will er nicht stehen bleiben. Die Vorstellung dieses Raumes möchte er durch das D e n k e n „erweitern und vervollständigen“. Darin sieht er die Lösung dieses Konfliktes. Er möchte (...) das Bewusstsein dafür schärfen, dass sich das „Unendliche“ nicht vorstellen, sondern nur denken lässt. In der richtigen Formulierung der Problemstellung sieht Sturm ihre Lösung. Er legt dar, dass eine falsche Methode in der Vergangenheit stets zu einem Widerspruch führte, der sich als Sophisma (irrtümliche Schlussfolgerung) erweist. (Zusammenfassung verfasst von Michael Sturm-Berger und Beate Sturm). (shrink)

After stating "I am gay" Navy Lieutenant Paul G. Thomasson was honorably discharged from the military. In Thomasson v. Perry (1996), the United States Court of Appeals for the Fourth District affirmed Thomasson's discharge. Thomasson is now considered the leading case evaluating the U.S. military's "don't ask, don't tell" policy. In this paper, I show that the court's analysis of the Department of Defense policy rests of two unarticulated and undefended assumptions about sexuality. The first is that an act of (...) sex is essentially defined in terms of the sexual orientation of the persons engaging in that act. The second is that whether or not a person is an open homosexual determines the essential nature of the homosexual acts of others. I conclude that both assumptions are untenable, therefore the "don't ask, don't tell" policy is indefensible. (shrink)

In the consolidated cases Altitude Express v. Zarda, Bostock v. Clayton County, and R.G. & G.R. Harris Funeral Homes v. EEOC, the Supreme Court will decide whether or not Title VII prohibits discrimination on the basis of sexual orientation or gender identity. Although the parties disagree as to the appropriate formulation of a but-for test to determine whether or not there was a discriminatory outcome, all parties do agree to the use of such a test, which asks “whether the evidence (...) shows ‘treatment of a person in a manner which but for that person’s sex would be different.’” City of Los Angeles, Dep’t. of Water and Power v. Manhart, 435 U.S. 702, 711 (1978). However, but-for tests confuse more than they clarify the inquiry; a discriminatory outcome cannot be explained by appeal to just a discrete characteristic of a particular person. Individuals are not discriminated against because of these characteristics per se. Rather, they are discriminated against because of the social meanings and expectations that attach to these characteristics. Beyoncé and Taylor Swift illustrate the difference between individual-level causation and social explanation in two separate songs, “If I Were a Boy” and “The Man.” The explanation for why the counterfactual ‘male’ Beyoncé and Swift are evaluated differently than their current ‘female’ versions does not lie in individual-level features considered apart from the social world, but in social-level roles and expectations associated with those features. For this reason, a social explanation test—one that asks whether the social meanings of sex characteristics, rather than the characteristics per se, explain the outcome in question—is more suitable for determining whether or not Title VII has been violated. (shrink)

Sentencing outcomes turn on moral and evaluative determinations. For example, a finding of “irreparable corruption” is generally a precondition for juvenile life without parole. A finding that the “aggravating factors outweigh the mitigating factors” determines whether a defendant receives the death penalty. Should such moral determinations that expose defendants to extraordinary penalties be subject to a standard of proof? A broad range of federal and state courts have purported to decide this issue “in the abstract and without reference to our (...) sentencing case law,” as the Supreme Court recently put it. Kansas v. Carr, 577 U.S. 108, 119 (2016). According to these courts, “it would mean nothing” to ask whether the defendant “deserves mercy beyond a reasonable doubt” or “more-likely-than-not deserves it” because moral questions are not “factual.” Instead, moral determinations are highly subjective “value calls” to which concepts of doubt and certainty do not intelligibly apply. -/- Implicit in these rulings is a controversial view of the nature of moral judgment. This Article traces the contours of the view and argues that it is out of step with the way the broader public thinks about morality and fails to address the issues defendants have raised. Courts should avoid wading into such controversial waters for two reasons. First, the judiciary has historically maintained neutrality on issues of significant public concern. Second, even if moral determinations are not factual, applying a standard of proof to at least some moral decisions at sentencing would change the outcome of the sentencer’s deliberations, and improve the legitimacy of the legal system. For the reasonableness of doubt depends on context; and moral questions—"are you certain the defendant deserves death?”—make salient the stakes relative to which a person should decide what to believe about ordinary empirical matters. On the resulting view, reasonable doubt in the final moral analysis is not just intelligible, but essential for correcting a bias in the structure of the bifurcated criminal trial that systematically disadvantages defendants: the tendency for de-contextualized "factual findings” in the guilt phase to control outcomes at sentencing. (shrink)

(Back Cover:) « La pensée métaphysique renaîtra demain. Ce sont des savants qui ont le goût et le sens de la pensée conduite jusqu’au terme de ses exigences internes, et des philosophes initiés aux sciences expérimentales qui, en commun, la feront. » L’œuvre de Claude Tresmontant (1925-1997) illustre parfaitement cette recherche de la métaphysique d’un monde en devenir, qui sait écouter et se modeler sur la transformation – la métamorphose – promise à une Création finalisée. Le trait commun aux exposés (...) ici présentés sous forme définitive a été cette recherche autour d’une pensée qui renouvelle de l’intérieur la métaphysique en réalisant le vœu de Bergson qu’elle devienne « auscultatrice », que l’énigme que pose l’homme face à son origine et sa destinée ne soit pas recouverte par une pensée qui se perdrait dans la description des choses ou dans l’esprit de système, mais qui non plus n’irait se recroqueviller sur elle-même, en narrant sa propre expérience subjective sous le mode de la déréliction. Claude Tresmontant a su penser l’être en genèse, et il a cherché à renouveler la question de l’existence de Dieu, en en transformant la problématique en dialogue avec les sciences contemporaines. À ce goût de l’être dont les sciences ont renouvelé l’approche, il a également voulu infuser un « supplément d’âme », en repensant la réalité de la création et l’horizon de la cause finale, toujours à partir de la nature ultimement théologique de la réponse à la question « qu’est-ce que l’homme ? » Contributeurs : Yves Tourenne, Philippe Gagnon, Fabien Revol, Brunor, Frédéric Crouslé, Bertrand Souchard, Emmanuel Gabellieri. Table of Contents: Note Liminaire (Ph. Gagnon) - 7 En quoi la pensée de Claude Tresmontant nous stimule-t-elle encore ? Hommage et critique (Y. Tourenne) - 13 L’imbrication de la preuve de Dieu et de la cosmologie chez Tresmontant représente-t-elle une preuve ? (Ph. Gagnon) - 27 L’usage apologétique de la philosophie de Tresmontant dans les Indices pensables de Brunor (F. Revol) - 49 Réponse à Fabien Revol (Brunor) - 77 Qu’est-ce qui cloche dans la théologie de Claude Tresmontant ? (Fr. Crouslé) - 85 Les métaphysiques principales de Claude Tresmontant : la foi biblique est-elle à part de la raison philosophique grecque ? (B. Souchard) - 109 Maurice Blondel et Claude Tresmontant (E. Gabellieri) - 123 La vision informationnelle de Tresmontant, surtout en référence au problème de l’âme (Ph. Gagnon) - 133. (shrink)

In many jurisdictions in the United States and elsewhere, the law governing deadly force by police and civilians contains a notable asymmetry. Often civilians but not police are bound by the imminence requirement—that is, a necessary condition for justifying deadly force is reasonable belief that oneself or another innocent person faces imminent threat of grave harm. In U.S. law enforcement, however, there has been some shift toward the imminence requirement, most evident in the use-of-force policy adopted by the Department of (...) Justice in 2022. This article defends that shift and argues that the ethical case for the imminence requirement in policing is stronger than Shannon Brandt Ford suggests in a recent article. Though the imminence requirement’s impacts on policing and public safety require ongoing study, the principle of equality before the law and the Doctrine of Doing and Allowing both provide moral grounds for this requirement, especially given the lack of evidence that the status quo helps protect life. (shrink)